Ano, sůl NaCl způsobuje korozi a poškozuje auto.
I ta nejteplejší mírná zima má jednu povinnou vlastnost: silnice jsou posypané solí. Koroduje nejen led, ale i naše auta. Alespoň se to většině majitelů zdá. Je to pravda a jak mohu ochránit své auto před nebezpečím? RBC-Ukraine píše o tom, zda silniční chemikálie škodí našim autům a zda se vyplatí s nimi bojovat.
Chlorid sodný NaCl, známý v každodenním životě jako stolní sůl a mezi chemiky jako sodná sůl kyseliny chlorovodíkové, zůstává lídrem mezi rozmrazovacími činidly po celém světě. Skutečnost, že tato látka „hlodá“ všechny slitiny na bázi železa, nestojí za řeč. Samozřejmě tím trpí i auta, ale ne všechna a ne vždy.
Jak sůl škodí vašemu autu?
Ano, sůl NaCl způsobuje korozi a poškozuje auto. Aktivně však ovlivňuje tento nebo ten kov, ale neovlivňuje jiné materiály na autě. Majitelé relativně nových aut, na kterých jsou všechny ochranné nátěry v patřičném stavu, by se proto posolené vozovky neměli nijak zvlášť bát. Ostatně na autě s mírným nájezdem kilometrů a do 4-5 let starý lak a lak na karoserii a dílech podvozku, gumobitumenový tmel na spodku a v podbězích, voskové filmy v prazích, dveřích a ostatní dutiny budou s největší pravděpodobností neporušené.
Časem nebo po dlouhém nájezdu kilometrů se ale na karoserii objeví úlomky laku až po kov – a tyto body se dříve či později stanou prvním cílem ničení solným roztokem ze silnice.
Dost často je na autě starším 8 – 10 let, které se jezdilo ve velkém městě, na spodní část smutný pohled. Přesněji řečeno, pokud se jedná o model od některé z respektovaných automobilek, pak bude spodek a podběhy v dobrém stavu a koroze bude pouze na určitých místech, kde došlo k traumatickému poškození tmelu. Ale nechráněné nebo špatně chráněné součásti výfukového systému, různé druhy upevňovacích prvků a někdy i části zavěšení jsou často upřímně červené – tedy rezavé.
Co s tím vším dělat a hlavně jak tomu předejít?
Co je horší – sůl nebo voda?
V první řadě mějte na paměti, že i když se sůl dostane na obnažený kov karoserie, okamžitá rez začne jen na velmi levných autech, jako jsou laciná čínská, která nemají nejen galvanizaci, ale ani fosfátování nebo vysoko- kvalitní kataforetický základní nátěr. Jenže po pár měsících či roce či dvou nemusí odolat ani ten nejkvalitnější zinek a na autě se objeví první růže rzi. Přibližně totéž lze říci o spodní, neviditelné části stroje.
Proto se zcela logicky nabízí otázka: je možné tyto procesy zastavit smytím soli z auta, jakmile se na auto dostane? Určitý smysl to má, ale na druhou stranu mytí auta v zimě s sebou nese i své hrozby. Podle toho by se měl majitel rozhodnout, čeho se více bojí.
Je možné umýt auto v zimě
Zimní mytí je pro auto určitý stres. A na to by měl pamatovat každý majitel bez ohledu na stáří svého vozu – následující rizika ovlivňují každé auto stejně negativně.
Nebezpečí popraskání laku a barvy v důsledku teplotních změn. Vůz před mytím nesmí být příliš studený nebo voda příliš teplá. Tuto podmínku je skutečně obtížné splnit.
Vlhkost, která se dostane do mikrotrhlin, třísek a škrábanců v laku a barvě, se v chladu roztáhne a podkope povlak. Vůz musí být po umytí důkladně vysušen.
Vlivem zbytkové vlhkosti na površích, dveře (těsnění), zámky, zrcadla atd. pevně přimrznou. Tomu lze předejít i opatrným vyfoukáním všech prasklin stlačeným vzduchem.
Takže posypová sůl přispívá ke korozi automobilových dílů, to je fakt. Nemůžeme však říci, že by jeho vliv byl tak katastrofální, aby okamžitě spěchal do myčky – zvláště pokud je venku mráz. Navíc mějte na paměti, že koroze zastavuje svou činnost v mrazu pod – 8°C… –10°C.
Ohledně koroze částí podvozku a dalších níže umístěných systémů je třeba uznat, že nemá smysl jim pomáhat speciálními opatřeními. Na takové provozní podmínky jsou víceméně přizpůsobeny a ztráta atraktivního vzhledu nemá vliv na funkčnost zavěšení nebo výfuku.
Místo soli na silnici
Pravděpodobně si každý řidič, který úzkostlivě zkoumal první známky koroze na svém voze, pomyslel: opravdu to bez soli nejde? Je to možné a připravili jsme celý seznam odmrazovacích prostředků, které se používají v různých zemích světa.
- Čistý písek a včasné odklízení sněhu. Písek, zejména praný říční písek (bez hlíny), zvyšuje trakci kol a rychle odstraněný sníh se nestihne pod koly zhutnit a nezmění se v led;
- Žulové třísky. Netaví sníh, ale zajišťuje trakci kol na kluzkém povrchu;
- Mramorové třísky. Na rozdíl od žuly vytváří méně prachu při jarním úklidu a také méně poškozuje eskalátory na veřejných místech, protože je měkčí;
- Kyselina mravenčí (mravenčan sodný). Přesněji se jedná také o sůl – sůl kyseliny mravenčí, která však není tak agresivní vůči kovům a snižuje korozivní aktivitu jiných solí. Je také méně škodlivý pro rostliny;
- Teplý písek. Zahřátý v bunkru užitkového vozu zamrzne na led a utlačený sníh a povrch zdrsní.
- Nálev z okurek. V jednom z bavorských měst přišla místní solecí základna s nápadem darovat odpadní solance pracovníkům veřejných služeb. Pravda, koncentrace soli v něm musela být zdvojnásobena z 10 – 11 % na 20 – 21 %, ale na 1500 km silnic zavlažovaných solankou se tak podařilo ušetřit 7 tun soli.
Ve zkratce
Pokud plánujete používat konkrétní vůz déle než jeden rok, měli byste jej obecně připravit na zimu. Odštěpky v laku a obnovení tmelu a další ochrany na spodní části karoserie můžete sami, nebo se můžete obrátit na specialisty. Velmi účinnou ochranou laku je takzvaný tvrdý vosk toho či onoho druhu. Můžete také použít profylaktické přípravky na nelakované plastové a pryžové tvarovky. Kromě ochrany před přímým poškozením činidly a ledem pomohou autochemikálie chránit vnější části před předčasným stárnutím a ztrátou vzhledu.
